⚖️ Nejvyšší soud: Věřitelé, jednejte aktivně – jinak riskujete snížení smluvní pokuty!

30. 9. 2025

vyfotimvas2-3

Jaroslav Denemark

⚖️ Nejvyšší soud: Věřitelé, jednejte aktivně – jinak riskujete snížení smluvní pokuty!

Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1567/2024 ze dne 26. 6. 2025 znovu zdůraznil, že smluvní pokuta není automatickou jistotou. Pokud věřitel v průběhu prodlení dlužníka zůstane pasivní, může tím otevřít cestu k tomu, aby soud smluvní pokutu snížil.

📖 Příběh sporu

Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení s dokončením. Dílo mělo být hotové do 30 dnů, ale zhotovitel se opozdil o 103 dnů.

-Soud prvního stupně přiznal věřiteli smluvní pokutu v plné výši.

– Odvolací soud nárok výrazně zredukoval – na čtvrtinu požadované částky – s argumentem, že celková výše pokuty je nepřiměřená.

– Nejvyšší soud pak podrobně rozebral, jak má soud při posuzování nepřiměřenosti postupovat.

⚖️ Závěry Nejvyššího soudu

1. Každý den = nové porušení povinnosti

U denně účtované smluvní pokuty se výsledná částka skládá z řady jednotlivých dílčích nároků. Nelze proto její celkovou výši hodnotit jako jednorázovou sankci. Dlužník svou povinnost porušuje opakovaně – každý den znovu.

2. Moderace není automatická

To, že smluvní pokuta v důsledku dlouhého prodlení narostla do vysoké částky, samo o sobě nestačí k jejímu snížení.

3. Důležitá je role věřitele

Pokud věřitel po dobu prodlení nijak nereaguje, nevyzývá dlužníka k plnění a nevyužívá své právo aktivně, pak smluvní pokuta zřejmě neplní funkci, kterou měla – tedy chránit jeho zájmy a motivovat dlužníka k plnění. V takové situaci může soud moderaci provést.

4. Funkce smluvní pokuty a okolnosti případu

Při posuzování nepřiměřenosti musí soud zohlednit:

– jakou funkci měla smluvní pokuta plnit (např. paušalizace škody, prevence),

– okolnosti známé v době jejího sjednání,

– okolnosti, které nastaly v průběhu prodlení dlužníka (pokud byly předvídatelné).

📌 Co z toho plyne?

Nejvyšší soud vyslal jasný signál:

– Denní smluvní pokuta má silný smysl – opakovaně tlačí dlužníka k plnění a reflektuje každý den porušení povinnosti.

– Pasivita věřitele je problém – pokud věřitel nevyvíjí žádnou aktivitu a „nechává věci plynout“, riskuje, že soud pokutu výrazně sníží.

– Moderace musí být odůvodněná – soudy musí vždy vysvětlit, proč je smluvní pokuta nepřiměřená, a zohlednit i průběh chování obou stran.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli: