10. 3. 2026
Jaroslav Denemark
I příjmy z prostituce podléhají zdanění, rozhodl Nejvyšší správní soud
Nejvyšší správní soud ČR se v nedávném rozsudku čj. 22 Afs 24/2025-48 ze dne 6. 10. 2025 věnoval otázce, zda příjmy získané z výkonu dobrovolné (nenucené) prostituce podléhají dani z příjmů fyzických osob. Rozhodnutí přináší jasné potvrzení principu, že pro účely zdanění není rozhodující, zda je činnost společensky akceptovatelná či nikoliv.
O co v případu šlo?
Finanční správa identifikovala u žalobkyně miliony korun na bankovních účtech a vysoké objemy směněných valut, které neodpovídaly jejím daňovým přiznáním. Žalobkyně se bránila tím, že tyto prostředky pocházejí z prostituce. Tvrdila, že jelikož nejde o legální podnikání, stát nemá právo tyto příjmy zdaňovat. Navíc argumentovala Newyorskou úmluvou, podle níž je prostituce neslučitelná s lidskou důstojností – pokud by stát tyto peníze zdanil, stal by se podle ní „legálním pasákem“.
Závěry Nejvyššího správního soudu
NSS tyto argumenty odmítl a potvrdil, že příjmy z dobrovolné prostituce jsou předmětem daně z příjmů. Soud se opřel o několik klíčových bodů:
Jak se takový příjem zdaňuje?
Soud uzavřel, že tyto příjmy spadají pod ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů (případně pod § 7, pokud by vykazovaly znaky soustavného podnikání). Poplatník je povinen tyto příjmy uvést v daňovém přiznání a odvést z nich daň, pokud přesáhnou zákonem stanovené limity.
Co z toho plyne pro praxi?
Tento rozsudek je jasným vzkazem pro všechny, kteří se domnívají, že příjmy z činností v tzv. „šedé zóně“ jsou pro finanční úřady neviditelné nebo nezdanitelné. Finanční správa má nástroje, jak identifikovat nesoulad mezi životní úrovní (příjmy na účtech, majetkem) a přiznanými daněmi, přičemž původ příjmu v morálně sporné činnosti není legálním důvodem pro neplacení daní.