Může věřitel odmítnou plnění nabízené třetí osobou namísto původního dlužníka?

Může věřitel odmítnou plnění nabízené třetí osobou namísto původního dlužníka?

Podle § 1936 odst. 1 občanského zákoníku platí, že věřitel je povinen přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. Z tohoto pravidla zároveň plyne, že věřitel není povinen přijmout plnění poskytnuté třetí osobou bez souhlasu dlužníka.

Zákon přitom nepředepisuje žádnou zvláštní formu souhlasu dlužníka s plněním třetí osobou. Souhlas tak může být dán i konkludentně, vždy však takovým způsobem, aby z jednání dlužníka byl pro třetí osobu seznatelný jeho úmysl umožnit poskytnutí plnění za dlužníka.

Uvedené závěry potvrdil a dále rozvedl Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 293/2025 ze dne 29. 10. 2025, a to ve vztahu k plnění poskytovanému formou bankovního převodu připsáním částky na účet věřitele. Nejvyšší soud dovodil, že souhlas dlužníka ve smyslu § 1936 odst. 1 občanského zákoníku může být naplněn i tím, že dlužník předá třetí osobě veškeré nezbytné platební údaje, zejména číslo účtu věřitele a variabilní symbol, na jejichž základě třetí osoba plnění poskytne.

V takovém případě nemůže věřitel plnění odmítnout, neboť poskytnutí plnění za těchto okolností u něj nemůže vyvolat důvodné pochybnosti o tom, že třetí osoba jednala se souhlasem dlužníka, resp. že by dlužník s takovým plněním nesouhlasil.