🔑 Nejvyšší soud: Zástavní právo může vzniknout i ve prospěch třetí osoby

🔑 Nejvyšší soud: Zástavní právo může vzniknout i ve prospěch třetí osoby

Může být zástavní právo sjednáno tak, aby chránilo pohledávku věřitele, který není smluvní stranou zástavní smlouvy?

Nejvyšší soud ČR tuto otázku vyřešil v rozsudku sp. zn. 21 ICdo 11/2025 ze dne 23. 6. 2025.

📖 O co šlo?

V praxi nastala situace, kdy byla uzavřena zástavní smlouva mezi:

– obligačním dlužníkem (osobou, která má dluh),

– zástavním dlužníkem / zástavcem (osobou, která poskytla svůj majetek jako zástavu).

Tato smlouva počítala se zřízením zástavního práva k zajištění budoucích pohledávek, které měly vzniknout vůči určitému dlužníkovi. Zajištění však mělo být sjednáno ve prospěch jiných, předem určených věřitelů – tedy třetích osob, které smlouvu samy neuzavíraly.

⚖️ Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud uzavřel, že taková smlouva je platná. Proč?

– Posoudil ji jako smlouvu ve prospěch třetího podle § 1767 občanského zákoníku.

– Smyslem zástavního práva je povinnost zástavce strpět výkon zástavy, tedy umožnit, aby se věřitel uspokojil z jeho majetku.

– Je logické, že tato povinnost může být sjednána i ve vztahu k pohledávce, která náleží jinému věřiteli než tomu, kdo smlouvu uzavírá.

📌 Klíčový závěr

Pokud zástavce souhlasí, že jeho majetek bude sloužit k zajištění dluhu vůči jiné, třetí osobě, vzniká tak závazek ve prospěch třetího – a zástavní právo platně vzniká.

👉 Tento rozsudek přináší důležitou jistotu do praxe: zástavní právo není omezeno jen na vztahy mezi smluvními stranami, ale může být zřízeno i ve prospěch dalších věřitelů. To posiluje flexibilitu zajišťovacích instrumentů a umožňuje lépe strukturovat financování složitějších obchodních vztahů.